Přeskočit na hlavní obsah

Kterak Vlado Piecky objevil brhlíka lesního italského

 V roce 1919, rok po skončení 1. světové války už bylo trochu energie a času podnikat přírodovědné expedice, jednu takovou podnikl i přírodovědec Sachtleben. 

V lesích severního Švýcarska spolu se svými 4 kolegy pátral po novém druhu brhlíka, který se tu prý měl nacházet. 

Potkalo je ale neštěstí. Při cestě do jednoho z lesů, propadli ve velikou jámu. Později zjistili, že se pod nimi zřítila klenba syslích chodbiček, ale v tu chvíli jim to bylo jak se říká jedno.

Asi v 16:10 kolem procházel Vlado Piecky. Měl naspěch, protože za nejbližším lesem měla každou chvíli rodit jedna žena, jejíž porodní bába ošklivě nastydla, takže nemohla dorazit, Vlado Piecky neváhal a hned se vydal na cestu, aby dítě odrodil. Teď bylo 16:12, Vlado spěchal a najednou zaslechl zoufalé "ťuiťui" - jako znalci sitta europaea jistě víte, že tento zvuk vydává brhlík nacházející se v nebezpečí. Šel za voláním a našel tam výše zmiňovaného ptáčka přiskřípnutého pod kořenem.

Jistě vás nepřekvapí, že se mu okamžitě rozhodl pomoci. Když ho uvolňoval, přeřízl u toho kořen a v tom slyšel sesuv hlíny a lidské hlasy. Podivil se a když chvilku procházel okolí, objevil jámu a v ní 5 uvězněných vědců.

Se zraněným brhlíkem v jedné ruce (měl zlomenou nožičku), odvázal svůj opasek, hodil jednu jeho část dolu a muže jednoho po druhém vytáhl.

Zachránění Vladu velmi děkovali, ten však odvětil, že nepotřebuje díků, ale bude rád, když zachrání malého ptáčka, že on by to rád udělal, avšak mu dochází drahocenný čas a musí spěchat.

Sachtleben si ptáčka prohlédl a s úžasem zjistil, že se jedná o zatím neobjevený druh brhlíka, za kterým se sem vydali.

Navrhl Vladu Piecky, že mu může vybrat jakékoliv přízvisko. Ten zprvu odmítal, ale následně navrhl, aby na počest zatím nenarozeného dítěte ze švýcarsko-italské rodiny, za kterou jde, pojmenovali ptáčka jako brhlík lesní italský. Měl ale podmínku, že jako objevitel bude zaznamenán Sachtleben s týmem, když už kvůli němu nastavili zdraví. 

Uctivě se rozloučil a běžel dál.


 

                                           zdroj: wikipedie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úžasná životní dráha Vlada Piecky

Vlada Piecky zná asi každý, kdo se kdy vyskytoval v civilizovaném světě od první světové války dodnes. Jeho proslulost nezná hranic států ani vzdálenost mezi kontinenty. Pozoruhodné je, že i po několika letech od jeho úmrtí neustále nacházíme nová podstatná fakta a poodhalujeme prázdná místa na jeho životní ose. Vlado Piecky nebyl nikdy člověkem, který by se okázale chlubil svými dobrými počiny ve světě. Naopak omluvit se za to, že například nemohl být na pěti místech a pomáhat v jeden čas, to uměl. Připomeňme si důležité milníky jeho života na pravidelně aktualizované časové ose. Doporučujeme rozkliknout si v pravém menu plné zobrazení.

Referát na téma Vladova Piecky teorie problematiky rozvoje osobnosti skrze společný hluboký emocionální a reflektovaný situačně do období totalitního režimu 50. let v Československu zakotvený prožitek na příkladu žité zkušenosti se slynulou deskovou společenskou hrou "Soudruhu, nezlob se" s rozšířenými pravidly v podání samoučící se rozvojové komunity absolventů vzdělávacího kurzu Zapalovač pro začínající a budoucí vedoucí – Popcorn a problematika představené teorie

 Vážené auditorium, v dnešním referátu hodláme představit slynulou společenskou deskovou hříčku. No, hříčku, hru. S velkým H. (...) Kolega Procházka, odborník na gamifikovanou deskologii, tomu říká legranda. (...) Smějete se, to vidím. Etymologové patrně tedy nejste. (…) Nebo jste byli nepozorní žáci? No? Kterýpak z vás rošťáků chodil za školu? K meritu věci: Původem jde v tomto případě tedy o „Le Grande“, grandiózní, tedy již z vytyčeného substantitivního adjektiva je patrné, že jde o takříkajíc pěkně vypečenou záležitost. Pro účely dnešní přednášky jsem si pro zdejší – a nechci se vás dotknout – méně erudované publikum s náležitou akribií připravil detailní rozkres deskové společenské hry Soudruhu, nezlob se... V nedostatečné tiskové kvalitě. (...) kolega Vzpurný odmítl očistit tiskařské válce. Že prý má polední půlhodinovou pauzu. Pátou. Dle skautského hesla „buď připraven“ zde však mám zánovní příruční zpětný projektor, a tak si dovolím alespoň pseudozevrubný náčrtek...

Vlado piecky a velkolepá záchrana ekosystému

 Vlado Piecky se od začátku 20. století potuloval    v    oblasti    Slovenského    ráje. Dokumentoval zde jako první člověk pionýrské porosty na mělkých karbonátových a bazických substrátech svazu Alysso-Sedion albi.   Nákresy   prováděl   jakožto   rytiny   do opadané borovickové kůry, aby šetřil přírodu od drancování lesů k výrobě papíru. Tyto nákresy  později  předal  do  rukou  Ladislavu Adamcovi   jakožto   tehdejšímu   předsedovi vlády. Ten následně ihned protlačil skrz politické mašinérie Pieckého návrh na vyhlášení Slovenského ráje jakožto národního parku.  To  se  stalo  roku  1988.  Při  jedné  z takových badatelských výprav do krajiny roku 1911 spatřil v tehdy ještě bezejmenné úžině Alexandera Mervaye se svými společníky. Snažili se tehdy jako prvovýstup zdolat úžinu s několika vodopády o...