Přeskočit na hlavní obsah

Srdce Vlada Piecky

 Vlado Piecky se zasloužil o zvelebení Píseckých hor například obnovou zašlých pramenů a zajištěním jejich udržitenosti díky umístění ochrany vodních zdrojů v podobě stříšek nad studánkami. Dřevo získal pouze z padlých větví, které svými nehty - neboť neměl zrovna nic jiného po ruce - opracoval do prkének, jež následně spojil ekologickým bezhřebíkovým způsobem spoje zvaným truhlářský hmoždík (či vlaštovčí ocas nebo mašle, chcete-li). 

Staral se o pravidelnou údržbu lesního porostu ve státních lesích tam, kam ani sami hajní nechodili kvůli obavám z divoké zvěře a pověstem o zmizelých lidech v půdních propadlinách. Vlado Piecky však od svého praděda získal notné znalosti v oblasti geologie a vyřešil jednu z největších záhad Píseckých hor. 

Totiž zmapoval bývalé, dávno opuštěné a listím zasypané živcové lomy, kde se kdysi těžil růženín, turmalín, mozanit a beryl. Zároveň byl tím, kdo dokázal pojmenovat lehce radioaktivní horninu písekit, která se vyskytuje na celém světě jen a pouze zde. 

Na jeho počest a připomínku tragické smrti místní starosta vnuknul nápad panu Zevrubníčkovi z Písku - Semice, který bydlel tou dobou v místní oblasti Na Flekačkách, aby nechal s pomocí místního okrašlovacího spolku zhotovit dvojité srdce na lesní křižovatce Údražské a Mlacké aleje. Dlouho si pan Zevrubníček lámal hlavu nad tím, jak nápad přenést do konkrétní podoby, až mu poradil člen okrašlovacího spolku, jistý "Fiškus" (přesné jméno se nepodařilo dohledati), zasít keře do tvaru srdce a do vzniklého útvaru umístit stojan s vyřezaným srdcem dřevěným. 

Nyní je možné srdce spatřit z pohledu shora (či ptačího pod úhlem 45°) i z pohledu čelního. Vzhledem k tomu, že pan Zevrubníček Vlada Piecky dobře znal, věděl, že by nebyl šťasten z velkolepých ovací, a proto raději vynechal jméno tohoto velikána na místě pietním. ¨


Srdce můžete nalézt na souřadnicích N 49°17.39812', E 14°12.63943'

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úžasná životní dráha Vlada Piecky

Vlada Piecky zná asi každý, kdo se kdy vyskytoval v civilizovaném světě od první světové války dodnes. Jeho proslulost nezná hranic států ani vzdálenost mezi kontinenty. Pozoruhodné je, že i po několika letech od jeho úmrtí neustále nacházíme nová podstatná fakta a poodhalujeme prázdná místa na jeho životní ose. Vlado Piecky nebyl nikdy člověkem, který by se okázale chlubil svými dobrými počiny ve světě. Naopak omluvit se za to, že například nemohl být na pěti místech a pomáhat v jeden čas, to uměl. Připomeňme si důležité milníky jeho života na pravidelně aktualizované časové ose. Doporučujeme rozkliknout si v pravém menu plné zobrazení.

Referát na téma Vladova Piecky teorie problematiky rozvoje osobnosti skrze společný hluboký emocionální a reflektovaný situačně do období totalitního režimu 50. let v Československu zakotvený prožitek na příkladu žité zkušenosti se slynulou deskovou společenskou hrou "Soudruhu, nezlob se" s rozšířenými pravidly v podání samoučící se rozvojové komunity absolventů vzdělávacího kurzu Zapalovač pro začínající a budoucí vedoucí – Popcorn a problematika představené teorie

 Vážené auditorium, v dnešním referátu hodláme představit slynulou společenskou deskovou hříčku. No, hříčku, hru. S velkým H. (...) Kolega Procházka, odborník na gamifikovanou deskologii, tomu říká legranda. (...) Smějete se, to vidím. Etymologové patrně tedy nejste. (…) Nebo jste byli nepozorní žáci? No? Kterýpak z vás rošťáků chodil za školu? K meritu věci: Původem jde v tomto případě tedy o „Le Grande“, grandiózní, tedy již z vytyčeného substantitivního adjektiva je patrné, že jde o takříkajíc pěkně vypečenou záležitost. Pro účely dnešní přednášky jsem si pro zdejší – a nechci se vás dotknout – méně erudované publikum s náležitou akribií připravil detailní rozkres deskové společenské hry Soudruhu, nezlob se... V nedostatečné tiskové kvalitě. (...) kolega Vzpurný odmítl očistit tiskařské válce. Že prý má polední půlhodinovou pauzu. Pátou. Dle skautského hesla „buď připraven“ zde však mám zánovní příruční zpětný projektor, a tak si dovolím alespoň pseudozevrubný náčrtek...

Vlado piecky a velkolepá záchrana ekosystému

 Vlado Piecky se od začátku 20. století potuloval    v    oblasti    Slovenského    ráje. Dokumentoval zde jako první člověk pionýrské porosty na mělkých karbonátových a bazických substrátech svazu Alysso-Sedion albi.   Nákresy   prováděl   jakožto   rytiny   do opadané borovickové kůry, aby šetřil přírodu od drancování lesů k výrobě papíru. Tyto nákresy  později  předal  do  rukou  Ladislavu Adamcovi   jakožto   tehdejšímu   předsedovi vlády. Ten následně ihned protlačil skrz politické mašinérie Pieckého návrh na vyhlášení Slovenského ráje jakožto národního parku.  To  se  stalo  roku  1988.  Při  jedné  z takových badatelských výprav do krajiny roku 1911 spatřil v tehdy ještě bezejmenné úžině Alexandera Mervaye se svými společníky. Snažili se tehdy jako prvovýstup zdolat úžinu s několika vodopády o...