Přeskočit na hlavní obsah

Vlado Piecky a návštěva babičky

 Připomeňme si jednu méně známou chvíli. Vlado se nestaral jen o důležité mezinárodní politické pletky, zachraňování životů, či službou široké společnosti. Ten muž měl i srdce na pravém místě, které bilo pro vlastní rodinu. 

Jednoho dne se rozhodl navštívit svou babičku, neboť věděl, že jí zanedlouho nevystačí zásoby koksu na vytápění její nuzné boudy, ve které žila kdesi v horách. Pochopitelně měla od Vlada složený metrák briket pod přístřeškem venku, ale to bylo jen pro krajní nouzi, kterou Vlado stejně nikdy nedopustil. Babička bydlela na úbočí vysokých hor, kde si velebila ve svém křesle a Vlado Piecky musel vždy vystoupat pomocí maček a cepínů po ledu až nahoru. 

Takto Vlado stoupal dobrých 700 metrů zhruba třikrát do měsíce. Vždy lezl zhruba na desetkrát, takže mu to zabralo někdy i celé dopoledne. Vždy babičce přinesl na každém rameni dva uhláky koksu, v obrovském batohu potraviny na víc jak týden a přes sebe měl obvykle přehozeno ještě několik IKEA tašek s naštípanými třískami a nasbíraným chroštím. 

 V den, o kterém je nyní řeč měl s sebou navíc ještě tři basy minerálek, protože věděl, že tím babičce udělá ohromnou radost. Bohužel se mu už po druhém výstupu zničila plastová uchycení maček a přetrhly popruhy batohu z druhé světové války. Poradil si. Cepíny použil důmyslně místo popruhů batohu a ostny maček si dal mezi prsty nohou skrz díry v ponožkách. Takto bosky kopec zdárně vyšplhal ještě sedmkrát a pak ho babička uprosila, aby už příští náklad v podobě chia semínek nechal na příště. Přání mu bylo rozkazem a po skončení návštěvy ho na úpatí hory vzal na ramena a šel s ním nějakých 85 kilometrů, aby ho uschoval doma ve sklepě. Babičku potěšil rozhovorem, pochválil ji buchtu, pomazlil jejího hafana a pak spolu s odpadem a nepotřebnými věcmi odešel. 

Babička byla moc ráda. 

Víte, že? 

Událostí se inspirovala i hudební skupina Tři sestry a složila tematickou píseň Na koksu.











Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Úžasná životní dráha Vlada Piecky

Vlada Piecky zná asi každý, kdo se kdy vyskytoval v civilizovaném světě od první světové války dodnes. Jeho proslulost nezná hranic států ani vzdálenost mezi kontinenty. Pozoruhodné je, že i po několika letech od jeho úmrtí neustále nacházíme nová podstatná fakta a poodhalujeme prázdná místa na jeho životní ose. Vlado Piecky nebyl nikdy člověkem, který by se okázale chlubil svými dobrými počiny ve světě. Naopak omluvit se za to, že například nemohl být na pěti místech a pomáhat v jeden čas, to uměl. Připomeňme si důležité milníky jeho života na pravidelně aktualizované časové ose. Doporučujeme rozkliknout si v pravém menu plné zobrazení.

Referát na téma Vladova Piecky teorie problematiky rozvoje osobnosti skrze společný hluboký emocionální a reflektovaný situačně do období totalitního režimu 50. let v Československu zakotvený prožitek na příkladu žité zkušenosti se slynulou deskovou společenskou hrou "Soudruhu, nezlob se" s rozšířenými pravidly v podání samoučící se rozvojové komunity absolventů vzdělávacího kurzu Zapalovač pro začínající a budoucí vedoucí – Popcorn a problematika představené teorie

 Vážené auditorium, v dnešním referátu hodláme představit slynulou společenskou deskovou hříčku. No, hříčku, hru. S velkým H. (...) Kolega Procházka, odborník na gamifikovanou deskologii, tomu říká legranda. (...) Smějete se, to vidím. Etymologové patrně tedy nejste. (…) Nebo jste byli nepozorní žáci? No? Kterýpak z vás rošťáků chodil za školu? K meritu věci: Původem jde v tomto případě tedy o „Le Grande“, grandiózní, tedy již z vytyčeného substantitivního adjektiva je patrné, že jde o takříkajíc pěkně vypečenou záležitost. Pro účely dnešní přednášky jsem si pro zdejší – a nechci se vás dotknout – méně erudované publikum s náležitou akribií připravil detailní rozkres deskové společenské hry Soudruhu, nezlob se... V nedostatečné tiskové kvalitě. (...) kolega Vzpurný odmítl očistit tiskařské válce. Že prý má polední půlhodinovou pauzu. Pátou. Dle skautského hesla „buď připraven“ zde však mám zánovní příruční zpětný projektor, a tak si dovolím alespoň pseudozevrubný náčrtek...

Vlado piecky: Pokoření oblohy, dobývání moře

Vlado Piecky byl nejen dobrým stratégem, vnukem, biologem či třeba instalatérem. Vlado byl taktéž schopným konstruktérem a především dobrodruhem-objevitelem. Vzhůru do oblak Když Vlado Piecky zhruba ve dvacátých letech 20. století obdivoval výkresy vynálezce jménem Bartolomeu de Gusmão. Snažil se tehdy o vylepšení horkovzdušných balonů. Nejprve se zaměřil na studium pláště první montgolfiéry z roku 1783, neboť na samotný hořák na obrazech montgolfiéry neviděl přes první pasažéry (beran, kachna a kohout) stoupající do atmosféry k ověření, zda v ní nejsou jedovaté plyny. Následně se snažil uplatnit principy fungování Gusmãovy Passaroly u soudobých balonů. Nakonec vymyslel geniální prototyp horkovzdušného balonu, pod kterým byla uvázána konstrukce podobná zámořské lodi s pseudovesly, kterými se dal ovládat směr letu. Ostatně vylepšil i modely Jeana-Baptiste-Marie Meusiera, který navrhl využití motorů. Vlado Piecky si však už v té době velmi dobře uvědomoval negativních vlivů proběhlé (prv...