Přeskočit na hlavní obsah

Vlado Piecky a návštěva babičky

 Připomeňme si jednu méně známou chvíli. Vlado se nestaral jen o důležité mezinárodní politické pletky, zachraňování životů, či službou široké společnosti. Ten muž měl i srdce na pravém místě, které bilo pro vlastní rodinu. 

Jednoho dne se rozhodl navštívit svou babičku, neboť věděl, že jí zanedlouho nevystačí zásoby koksu na vytápění její nuzné boudy, ve které žila kdesi v horách. Pochopitelně měla od Vlada složený metrák briket pod přístřeškem venku, ale to bylo jen pro krajní nouzi, kterou Vlado stejně nikdy nedopustil. Babička bydlela na úbočí vysokých hor, kde si velebila ve svém křesle a Vlado Piecky musel vždy vystoupat pomocí maček a cepínů po ledu až nahoru. 

Takto Vlado stoupal dobrých 700 metrů zhruba třikrát do měsíce. Vždy lezl zhruba na desetkrát, takže mu to zabralo někdy i celé dopoledne. Vždy babičce přinesl na každém rameni dva uhláky koksu, v obrovském batohu potraviny na víc jak týden a přes sebe měl obvykle přehozeno ještě několik IKEA tašek s naštípanými třískami a nasbíraným chroštím. 

 V den, o kterém je nyní řeč měl s sebou navíc ještě tři basy minerálek, protože věděl, že tím babičce udělá ohromnou radost. Bohužel se mu už po druhém výstupu zničila plastová uchycení maček a přetrhly popruhy batohu z druhé světové války. Poradil si. Cepíny použil důmyslně místo popruhů batohu a ostny maček si dal mezi prsty nohou skrz díry v ponožkách. Takto bosky kopec zdárně vyšplhal ještě sedmkrát a pak ho babička uprosila, aby už příští náklad v podobě chia semínek nechal na příště. Přání mu bylo rozkazem a po skončení návštěvy ho na úpatí hory vzal na ramena a šel s ním nějakých 85 kilometrů, aby ho uschoval doma ve sklepě. Babičku potěšil rozhovorem, pochválil ji buchtu, pomazlil jejího hafana a pak spolu s odpadem a nepotřebnými věcmi odešel. 

Babička byla moc ráda. 

Víte, že? 

Událostí se inspirovala i hudební skupina Tři sestry a složila tematickou píseň Na koksu.











Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Referát na téma Vladova Piecky teorie problematiky rozvoje osobnosti skrze společný hluboký emocionální a reflektovaný situačně do období totalitního režimu 50. let v Československu zakotvený prožitek na příkladu žité zkušenosti se slynulou deskovou společenskou hrou "Soudruhu, nezlob se" s rozšířenými pravidly v podání samoučící se rozvojové komunity absolventů vzdělávacího kurzu Zapalovač pro začínající a budoucí vedoucí – Popcorn a problematika představené teorie

 Vážené auditorium, v dnešním referátu hodláme představit slynulou společenskou deskovou hříčku. No, hříčku, hru. S velkým H. (...) Kolega Procházka, odborník na gamifikovanou deskologii, tomu říká legranda. (...) Smějete se, to vidím. Etymologové patrně tedy nejste. (…) Nebo jste byli nepozorní žáci? No? Kterýpak z vás rošťáků chodil za školu? K meritu věci: Původem jde v tomto případě tedy o "Le Grande", grandiózní, tedy již z vytyčeného substantitivního adjektiva je patrné, že jde o takříkajíc pěkně vypečenou záležitost. Pro účely dnešní přednášky jsem si pro zdejší - a nechci se vás dotknout - méně erudované publikum s náležitou akribií připravil detailní rozkres deskové společenské hry Soudruhu, nezlob se... V nedostatečné tiskové kvalitě. (...) kolega Vzpurný odmítl očistit tiskařské válce. Že prý má polední půlhodinovou pauzu. Pátou. Dle skautského hesla "buď připraven" zde však mám zánovní příruční zpětný projektor, a tak si dovolím alespoň pseudozevru

Úžasná životní dráha Vlada Piecky

Vlada Piecky zná asi každý, kdo se kdy vyskytoval v civilizovaném světě od první světové války dodnes. Jeho proslulost nezná hranic států ani vzdálenost mezi kontinenty. Pozoruhodné je, že i po několika letech od jeho úmrtí neustále nacházíme nová podstatná fakta a poodhalujeme prázdná místa na jeho životní ose. Vlado Piecky nebyl nikdy člověkem, který by se okázale chlubil svými dobrými počiny ve světě. Naopak omluvit se za to, že například nemohl být na pěti místech a pomáhat v jeden čas, to uměl. Připomeňme si důležité milníky jeho života na pravidelně aktualizované časové ose. Doporučujeme rozkliknout si v pravém menu plné zobrazení.

Kterak Vlado Piecky zachránil mnoho životů před smrtí z otravy tvrdým alkoholem

Vlado Piecky zachránil mnoho životů v boji s alkoholem ukončením hry Na Vasilleje. Povězme si to však pěkně od začátku. Co hra Na Vasilleje vlastně je: Dle strojního inženýra George Stephensona se jedná o sympatickou hru pro dělníky. Jedná se o tradiční hru nižších vrstev společnosti, kterou vymyslel právě on v době industriální revoluce v anglickém Birminghamu roku 1837 po konci směny v dílně společnosti Grand Junction Railway.   Stephenson si všimnul, že dělníci na železnici přichází na směny značně unaveni, a to i v případě, kdy směně nepředcházela tvrdá práce v dny předchozí. Pečlivě, ačkoli na tehdejší poměry vědy značně primitivně – vždyť (behaviorální) psychologie jako věda vznikla až o 42 let později! – zkoumal vliv nedělního odpočinku pracovní výkonnosti dělníků na jejich pracovní výkonnost.   Ze svých pozorování učinil několik pro vědu důležitých závěrů:   Neexistuje souvislost mezi nedělním odpočinkem a čtvrtečním výkonnem ve střední fyzické zátěži. Nedělní fyzic