Vlado Piecky se od začátku 20. století potuloval v oblasti Slovenského ráje. Dokumentoval zde jako první člověk pionýrské porosty na mělkých karbonátových a bazických substrátech svazu Alysso-Sedion albi. Nákresy prováděl jakožto rytiny do opadané borovickové kůry, aby šetřil přírodu od drancování lesů k výrobě papíru. Tyto nákresy později předal do rukou Ladislavu Adamcovi jakožto tehdejšímu předsedovi vlády. Ten následně ihned protlačil skrz politické mašinérie Pieckého návrh na vyhlášení Slovenského ráje jakožto národního parku. To se stalo roku 1988. Při jedné z takových badatelských výprav do krajiny roku 1911 spatřil v tehdy ještě bezejmenné úžině Alexandera Mervaye se svými společníky.
Snažili se tehdy jako prvovýstup zdolat úžinu s několika vodopády o převýšení 378 metrů. Piecky je pozoroval shora, jak se domlouvají na zdolání největšího vodopádu, který se zde nachází. Duchapřítomně si však všiml, že mají vrukou kladívka a majzlíky pro vysekání stupňů. To by nenávratně poničilo místní skaliska. Zároveň zřel v jejich rukou kartáče s kovovými štětinami. Obával se - což se mu posléze potvrdilo - o poničení jedinečného ekosystému v dané lokalitě.
Vlado Piecky si z košile a deky vytvořil jakýsi primitivní padák a seskočil pár metrů dolů, aby přistál přímo u překvapené skupinky. Ti se na něj prve obořili s tím, že chtějí mít zapsaný prvovýstup pouze oni. Vlado Piecky jim smířlivě vysvětlil, že jim prvenství nemíní vzít.
Ukázal jim však vzácné porosty vegetace svazu Ranunculion fluitantis a Callitricho- Batrachion. Zároveň ukázal prstem na vzdálenější oligotrofné a mezotrofné stojaté vody s vegetací tříd Littorelletea uniflorae a Isoëto-Nanojuncetea. Alexander Mervay ihned pochopil o jakou vzácnost se jedná a Pieckému poděkoval. Chtěl se klanět, ale Piecky odvětil, že to není za potřebí. Naopak on poklekl do vody na kolena a uklonil se před pochopením Alexandera.
Vlado Piecky ještě stihl obdarovat přítomné buchtami, které pro ně napekl v hliněné peci, kterou narychlo vyrobil, a po obědě již mohli dobrodruzi zdolat velký vodopád bez narušení místní vegetace.
Během jejich hodování totiž Vlado Piecky vyrobil ze spadlého stromu žebřík. Strom nejprve ohobloval svým zánovním hoblíkem, který měl pro strýčka příhodu po ruce na každou cestu do Slovenského ráje. To udělal proto, aby se nikdo neporanil o třísku.
Následně do kmene vysekal stupně o sklonu 45°. Namísto úhloměru mu postačilo znát primitivní geometrii trojúhelníku. Jako sekyrka mu postačilo špičaté vyznamenání s ostrými hranami, které dostal za statečnost, když na území Libye v italsko-turecké válce pomohl svým tělem ochránit mláďata gazel před jiskrami z pušek v bitvě o Tripolis. Ocenění nechtěl přijmout, ale bylo mu trapné vrátit ho, když mu řekli, že je to ocenění za pomoc přírodě.
Vlado Piecky své slávě neuniknul. Alexander Mervay roklinu pojmenoval dle něj. Vlado Piecky ho sice poté kontaktoval s tím, že má úžinu přejmenovat, neboť nechtěl být takto slavný, ale v lidech tento název už zůstal zakořeněný. Alexander se zastyděl, a tak se alespoň snažil lid obelstít tím, že rokli pojmenoval dle toho, že v době výstupu zhotovili pícku na pečení buchet, a proto tak úžinu pojmenovali. Sice Vladovi chtěli alespoň poděkovat tak, že by veřejnosti řekli, kdo pícku zhotovil, ale Vlado Piecky řekl, že taková malá lež nikomu neuškodí a rozhodně nechce být slavný jen kvůli tomu, že zachránil místní ekosystém. Mnohem víc ho prý potěší, když úžinu vyhlásí jako národní rezervaci do doby, než dokončí své rytiny a zkusí se zasadit o vznik národní přírodní rezervace Slovenský ráj. Piecky musel za svou myšlenku ještě nějaký čas bojovat, ale povedlo se. Chráněné území bylo vyhlášeno roku 1976.
Slováci tuto úžinu dodnes uctívají. Ti, kdo příběh o jejím skutečném pojmenování znají, i ti, kteří ne. Pajdák s Evou se pokusili najít důkaz. Že si to jen někdo nevymyslel. Povedlo se! Jeli na Slovensko jen proto, aby zjistili, zda je to všechno pravda. A našli ho.
Podívejte se na fotky, které každého Slováka lákají na ono památné místo. Je to v podstatě taková slovenská obdoba Mekky, tedy poutního místa. Pro orientaci přikládám i mapku přesné lokace.
Komentáře
Okomentovat
Vlado Piecky by Tě za komentář pochválil. Věnuj mu tichou vzpomínku.